Vědci z východní Evropy požadují změnu auditu, proplácení a kritérií způsobilosti

Zástupci vědeckých a výzkumných pracovníků se obrátili na Evropský parlament s výzvou reformovat systém udělování dotací na vědu a výzkum. Europoslanci si vyslechli návrhy lobbistických skupin na změnu způsobů financování vědy v rámci programu Horizon 2020 včetně snížení požadavků týkajících se účetnictví. Stížnosti se týkaly rozsáhlé Modelové grantové dohody. Účetní pravidla jsou často matoucí i pro organizace, zapojené do projektu již několik let. Například firmy zapojené do Společných technologických iniciativ (JTI) musí vést tři účetní systémy – pro evropské úřady, pro členský stát a třetí, v němž zaznamenávají věcné příspěvky. Kvůli účasti v Horizonu a nutnému oddělení přímých a nepřímých nákladů je tak zapotřebí účetní systém do velké míry změnit.

Další výtky se týkají vedení auditů. Člen Evropského účetního dvora přiznal, že jimi prováděné kontroly rentability nákladů projektů H2020 může potenciální účastníky odrazovat. Řada požadavků představuje zátěž zejména pro malé a střední podniky a zvyšuje pravděpodobnost chyb v důsledku špatného pochopení nebo nesprávné interpretace pravidel. Na nápravu je často pozdě, podniky mohou i zkrachovat. K pochybení může dojít i ze strany EU, i když na toto téma bylo provedeno zatím jen málo auditů.

Po vyslechnutí námitek úředníci Evropské komise program H2020 obhajovali, ačkoli uznali, že proplácení nákladů by se mohlo zlepšit a zjednodušit. Zástupce vedoucího Ředitelství pro výzkum uvedl, že nyní se zkouší systém, v němž by v letech 2018-2020 byla prováděna paušální platba na základě výstupů projektu. Změny je nutno připravovat již nyní, kdy stále běží Horizon 2020 a kdy se zároveň připravuje jeho nástupce, 9. rámcový program.

Námitky se týkaly také soustředění většiny finanční podpory na starší členské státy. Děkanka univerzity ve Varně připomněla, že 85% podpory směřuje do pouhých šesti zemí, zatímco země střední a východní Evropy dostávají dohromady pouhá 4% z celkového rozpočtu programu. Bulharsko je příkladem jednoho z nejmenších příjemců podpory – ta doposud činí pouhých 42 milionů Eur. Řada tamních vědců je odrazována soutěživostí a faktem, že i mezi vysoce kvalitními podanými projekty uspěje pouhá třetina, a to snižuje motivaci výzkumných pracovníků projekty psát a podávat. Zástupci novějších členských zemí proto přišli s návrhem vyššího hodnocení projektů, do nichž jsou zapojeny právě nedostatečně zastoupené země. Horizon jako takový již zahrnuje mechanismy jako například twinning - párování chudších institucí s lépe vybavenými výzkumnými ústavy ve starších členských státech.

Více se dozvíte ZDE.