Vědci se přou to, zda využít prostředků EU na obranný výzkum a vývoj

V evropských výzkumných a vzdělávacích institucích již delší dobu probíhá spor o to, zda se zapojovat do financovaného vojenského výzkumu a vývoje. Zejména v Německu vyvolal neklid nový směr naznačený počátkem června, kdy unie nastartovala Evropský obranný fond (European Defence Fund), zahájila vůbec první výzvu na obranný výzkum a nabídla finanční podporu pro nový vojenský hardware včetně dronů a lehkých vojenských štítů. Ozývají se hlasy, že byla překročena etická hranice, za níž by se nemělo vstupovat. Kolem tří desítek německých univerzit se zřeklo vojenského výzkumu v tzv. civilních doložkách, podle nichž univerzity provádějí pouze výzkum pro civilní účely. Tuto doložku jako první přijala Univerzita Brémy již v roce 1986. Nyní se její viceprezident pro výzkum jasně vyslovil proti tomu, aby pro takové účely jakýkoli vědec z jejich školy využil finance. Podotkl však, že výzkumní pracovníci mají svobodu rozhodování, takže nemusí jednat v souladu s touto doložkou, jíž je nadřazena německá ústava, která učitelům ponechává volnost v tom, jakému výzkumu se rozhodnout věnovat.

Zdá se však, že výzkumníci se takové příležitosti zdrží. Vzhledem k historickým zkušenostem je Německo na tyto otázky citlivé a vědci by se zdráhali do vojenského výzkumu zapojovat. V opačném případě by se daly čekat komplikace, jako se to stalo v roce 2013. Tehdy byly v tisku propírány případy univerzit, které uzavřely smlouvu s americkým ministerstvem obrany bez ohledu na civilní doložku. Na těchto vysokých školách ulpělo velké stigma, a právě to vede v současnosti  další školy a výzkumné instituce k opatrnosti.

Bruselští úředníci jsou proto poněkud bezradní – z jedné strany na ně tlačí vlády včetně té německé, aby se více zabývali otázkami obrany, na straně druhé riskují ztrátu zájmu německých vědců, kteří patří mezi nejúspěšnější žadatele o podporu projektů.

Spory ohledně obranného výzkumu však neovlivňují výzkum v jiných disciplínách. Univerzity například získávají řadu grantů na výzkum klimatických změn coby tématu s vysokou prioritou, u něhož lze v budoucnosti očekávat ještě větší podporu.

Určité vědecké kruhy však krok unie k financování obranného výzkumu vítají. Jde pochopitelně o instituce, které se již na obranném výzkumu podílejí, jako je Fraunhoferova společnost na podporu aplikovaného výzkumu, Německé centrum leteckého a kosmického průmyslu, francouzsko-německý výzkumný ústav v Saint-Louis nebo Univerzita federálních ozbrojených sil v Hamburku. Její zástupci uvedli, že jsou připraveni pomoci v tom, pokud se Evropa rozhodne k těsnější spolupráci na školení vojáků s akademickým vzděláním a bakalářským nebo magisterským titulem.

Německá vláda vysvětluje svůj krok jako nutnost. Ministryně obrany Ursula von der Leyen na zasedání EP uvedla, že rozhodujícím okamžikem bylo zvolení současného amerického prezidenta. Trumpovy opakované denunciace NATO vyvolaly v Evropě obavy a vedly k úvaze, že obranu je třeba vzít do vlastních rukou. Proto nelze opominout ani argumenty hovořící pro vojenský výzkum. Zajištění míru není totéž co spolupráce s armádou Severní Koreji, uvedl Lucas Wirl, programový ředitel Mezinárodní sítě inženýrů a vědců pro globální odpovědnost. Zároveň uznává, že civilní doložka není silným mechanismem, který by dokázal vojenský výzkum zastavit, jako spíše tlumit diskusi o celé záležitosti.

Problematikou civilní doložky se hlouběji zabýval Dietrich Schulze z Centra jaderného výzkumu v Karlsruhe, nyní člen poradního orgánu vědecké Iniciativy pro mír a udržitelnost. Schulzeho cílem je přijetí evropské civilní doložky.

Záměr založit EDF oznámil předseda EK Juncker v září 2016. Evropský obranný fond má koordinovat, doplňovat a rozšiřovat investice členských států na obranu. Spojením nashromážděných prostředků lze dosáhnout lepšího výkonu a vyvíjet obranné technologie a zařízení snáze než jednotlivě na národní úrovni. Díky intenzivnější spolupráci se také omezí dvojí náklady, podpoří se standardizace zařízení a zajistí se větší interoperabilita evropských ozbrojených sil. Umožní také urychlení inovací a zvýší konkurenceschopnost evropského vojenského průmyslu.

EDF má mít dvě části – podporu výzkumu a vývoj a akvizice. Do roku 2020 se počítá s přímými výdaji ve výši 90 mil. Eur na výzkum z rozpočtu EU a 2 miliardy Eur z rozpočtu členských států (plus 500 mil. Eur dalšího spolufinancování z EU). Po roce 2020 je plánováno 5,5 mld. Eur ročně (souhrn všech tří uvedených zdrojů financí).

Fond bude podporovat pouze projekty spolupráce, na nichž se podílí nejméně tři členské státy. Část rozpočtu půjde na projekty přeshraniční spolupráce malých a středních podniků. EU bude spolufinancovat pouze prototypy v případě, že se členské státy zavážou koupit konečný výrobek. Existovat bude také bonus ve výši 10% pro státy zapojené do projektů v rámci Stálé strukturované spolupráce (PESCO - Permanent Structured Cooperation).

Více k EDF najdete ZDE.