Čtvrtletní přehled Výzkumné a inovační observatoře (RIO)

Vyšel další čtvrtletní přehled na téma akademické literatury o výzkumu a inovacích jako zdrojích růstu

Evropská komise v říjnu vydala přehled za třetí čtvrtletí týkající se akademické literatury o výzkumu a inovacích jako zdrojích růstu. Přehled je k dispozici na stránkách Observatoře pro výzkum a inovace (RIO). Přehled zahrnuje následující témata:

-        Šíření digitálních technologií - otázka pobídek, schopností, nebo obojí?

·         S ohledem na situaci, kdy nedostatečnáé šíření digitálních technologií může "brzdit" růst produktivity, se autoři zabývají tím, jak určité strukturální a politické faktory ovlivňují pobídky a schopnosti firem digitální technologie přijímat.

·         Přehled nabízí nový soubor údajů pro měření využití digitálních technologií ve 25 odvětvích ve 24 evropských zemích a v Turecku v obodobí let 2010-2016.

·         Výsledky ukazují, že přijetí digitálních technologií je ovlivňováno komplementaritou mezi nehmotnými aktivy a posilováno přiměřenými podmínkami tržního prostředí.

-        Tři rámce pro inovační politiku: výzkum a vývoj, systémy inovací a transformační změna

·         Po historickém souhrnu autoři identifikují a vysvětlují hlavní rámce, které utvářejí inovační politiku v průběhu času.

·         Autoři konkrétně uvádějí, že nový rámec inovační politiky by měl výrazně zahrnovat cíle udržitelného rozvoje OSN, a tím vést cestu k "transformační změně".

·         Závěr je ten, že všechny rámce jsou použitelné pro tvorbu politik, ale zkoumání nových přístupů k politice transformačních inovací by se mělo stát ústředním řešením naléhavých ekologických a sociálních problémů současnosti.

-        Mobilizace inovací pro přechod k udržitelnosti: komentář k politice transformačních inovací

·         Přehled vývoje politických přístupů k inovacím v průběhu doby

·         Podle autorů je zapotřebí nového přístupu k inovační politice, pokud  má být umožněn a urychlen přechod k trvalé udržitelnosti – nazývají jej politikou transformačních inovací.

·         Závěrem jsou uvedena doporučení ohledně toho, jak podpořit náročnou agendu transformační politiky.

-        Směřování k hodnocení systémově orientované inovační politiky – důkazy z 28 členských států EU

·         Cílem dokumentu je posoudit, zda se hodnocení inovační politiky vyvinulo směrem k systémově orientovanému přístupu

·         Posun směrem k systémově orientovanému hodnocení inovační politiky je analyzován na základě přezkoumání politické praxe členských států

·         Závěr autorů zní, že pouze velmi málo zemí skutečně učinilo posun k systémové koncepci a že dosavadní omezený přístup k hodnocení snižuje potenciál pro politické učení.

-        Dopad umělé inteligence na inovace

·         Kapitola zkoumá, zda a nakolik umělá inteligence může sloužit jako nová univerzální metoda pro vynálezy, které mohou přeformovat povahu inovačních procesů a organizaci výzkumu a vývoje.

·         Měření publikovanosti dokumentů a patentů v rámci tří hlavních technologických oblastí umělé inteligence ukazuje různé způsoby nasazení a využití.

·         Hluboké učení založené na umělé inteligenci může umět významně podpořit objevy v mnoha oborech, kde hrají důležitou roli úkoly spojené s klasifikací a predikcí.

·         Podle zjištění autorů může mít další vývoj v této oblasti dopady na management a organizaci inovací i na politiku inovací a konkurenceschopnosti.

-        Sítě globální výroby, přímé zahraniční investice a dodavatelské vztahy na integrovaných periferiích automobilového průmyslu

·         Článek poskytuje poznatky o vlivu přímých zahraničních investic automobilového průmyslu na regionální rozvoj na Slovensku.

·         Dále analyzuje kvantitu a kvalitu vazeb dodavatelů prostřednictvím průzkumu a rozhovorů s automobilovými firmami.

·         U autorů přetrvává záporný postoj k přínosům vazeb mezi zahraničními dceřinými společnostmi a tuzemskými firmami, které podkopávají potenciál pro přenos technologií a znalostí.

-        Pobídky politiky soudržnosti pro spolupráci v průmyslovém výzkumu. Hodnocení předchůdce programu inteligentních specializací

·         Studie hodnotí dopad programu spolupráce v oblasti Kolaborativního průmyslového výzkumu (CIR), který považuje  za předchůdce strategie inteligentní specializace v Itálii v programovém období 2007-2013, na investice podniků, přidanou hodnotu a zaměstnanost.

·         CIR zapojoval konvergenční regiony v Itálii, šlo o jihoitalské regiony zaostávající za zbytkem země, jimž byla poskytnuta jedna miliarda eur pro místní příjemce na inovační spolupráci.

·         Z výsledků vyplývá, že program byl celkově neúspěšný při stimulaci buď investic, přidané hodnoty nebo zaměstnanosti.

·         Ke zlepšení výsledku nepřispěl kolaborativní rozměr s výjimkou partnerství s univerzitami. Naopak některé pozitivní výsledky byly zaznamenány u technicky nízce rozvinutých odvětví.

-        Diverzifikace evropského průmyslu – diferencovaná role příbuznosti

·         Dokument zkoumá strukturu průmyslové diverzifikace napříč 173 evropskými regiony, analyzuje roli související s průmyslem – tedy jak blízko jsou dvě odvětví z hlediska technologického obsahu a požadavků na kvalifikaci – a inovační kapacity v utváření procesu.

·         Bylo zjištěno, že vývoj struktury odvětví je závislý na dané cestě a že vznik nové specializace v oboru je pozitivně spojen s její spojitostí se stávajícími průmyslovými odvětvími.

·         Pravděpodobnost vzniku specializace schopné prolomit cestu závisí na regionální inovační kapacitě, která zmírňuje vliv spojitosti.

-        Inteligentní specializace, inovační politika a regionální inovační systémy: a co rozvoj nové cesty v méně inovativních regionech?

·         Článek vytváří koncepční rámec pro regionální inovační a rozvojové politiky založené na strategiích inteligentní specializace a přístupech regionálních inovačních systémů.

·         Strategie inteligentní specializace se zaměřují na vytvoření nové cesty rozvoje, která závisí na odvětvovém složení místní ekonomiky, její absorpční kapacitě a síti napříč aktéry v oblasti inovací.

·         Tvrdí se, že nesouvisející "cesta-lámání " specializace může být dosaženo i méně rozvinutými a inovačními regiony, pokud politika a přístup zdola nahoru může mobilizovat aktéry v oblasti inovací, aby umožnily uplatňování nových technologií na stávající činnosti.

-        Podmínky pro produktové prostory

·         Tento klíčový dokument představuje originální příspěvek k pochopení nerovnosti v rozdělování příjmů a růstu tím, že spojuje hospodářský růst se schopnostmi země diferencovat její ekonomiku.

·         Schopnost posunu k novým produktům a činnostem je silně určována souvislostmi mezi stávajícími dovednostmi a znalostmi a těmi, které požadují nové produkty.

·         Analýza s použitím teorie sítě a historických údajů odhaluje, že ekonomiky specializované na činnosti v jádru sítě se snadněji přesunou k vyššímu podílu produktů a sektorů vzhledem ke stěžejnosti poznatků a dovednostem.

·         Chudší ekonomiky jsou ty, jejichž vlastní specializace se nachází na periferii sítě a méně souvisí s jádrem. Pro dohnání nejbohatších ekonomik by bylo zapotřebí učinit dlouhý skok.