Čtvrtletní přehled Výzkumné a inovační observatoře (RIO)
Vyšel další čtvrtletní přehled na téma akademické literatury o výzkumu a inovacích jako zdrojích růstu
Evropská komise v říjnu vydala přehled za třetí čtvrtletí týkající se akademické literatury o výzkumu a inovacích jako zdrojích růstu. Přehled je k dispozici na stránkách Observatoře pro výzkum a inovace (RIO). Přehled zahrnuje následující témata:
- Šíření digitálních technologií - otázka pobídek, schopností, nebo obojí?
· S ohledem na situaci, kdy nedostatečnáé šíření digitálních technologií může "brzdit" růst produktivity, se autoři zabývají tím, jak určité strukturální a politické faktory ovlivňují pobídky a schopnosti firem digitální technologie přijímat.
· Přehled nabízí nový soubor údajů pro měření využití digitálních technologií ve 25 odvětvích ve 24 evropských zemích a v Turecku v obodobí let 2010-2016.
· Výsledky ukazují, že přijetí digitálních technologií je ovlivňováno komplementaritou mezi nehmotnými aktivy a posilováno přiměřenými podmínkami tržního prostředí.
- Tři rámce pro inovační politiku: výzkum a vývoj, systémy inovací a transformační změna
· Po historickém souhrnu autoři identifikují a vysvětlují hlavní rámce, které utvářejí inovační politiku v průběhu času.
· Autoři konkrétně uvádějí, že nový rámec inovační politiky by měl výrazně zahrnovat cíle udržitelného rozvoje OSN, a tím vést cestu k "transformační změně".
· Závěr je ten, že všechny rámce jsou použitelné pro tvorbu politik, ale zkoumání nových přístupů k politice transformačních inovací by se mělo stát ústředním řešením naléhavých ekologických a sociálních problémů současnosti.
- Mobilizace inovací pro přechod k udržitelnosti: komentář k politice transformačních inovací
· Přehled vývoje politických přístupů k inovacím v průběhu doby
· Podle autorů je zapotřebí nového přístupu k inovační politice, pokud má být umožněn a urychlen přechod k trvalé udržitelnosti – nazývají jej politikou transformačních inovací.
· Závěrem jsou uvedena doporučení ohledně toho, jak podpořit náročnou agendu transformační politiky.
- Směřování k hodnocení systémově orientované inovační politiky – důkazy z 28 členských států EU
· Cílem dokumentu je posoudit, zda se hodnocení inovační politiky vyvinulo směrem k systémově orientovanému přístupu
· Posun směrem k systémově orientovanému hodnocení inovační politiky je analyzován na základě přezkoumání politické praxe členských států
· Závěr autorů zní, že pouze velmi málo zemí skutečně učinilo posun k systémové koncepci a že dosavadní omezený přístup k hodnocení snižuje potenciál pro politické učení.
- Dopad umělé inteligence na inovace
· Kapitola zkoumá, zda a nakolik umělá inteligence může sloužit jako nová univerzální metoda pro vynálezy, které mohou přeformovat povahu inovačních procesů a organizaci výzkumu a vývoje.
· Měření publikovanosti dokumentů a patentů v rámci tří hlavních technologických oblastí umělé inteligence ukazuje různé způsoby nasazení a využití.
· Hluboké učení založené na umělé inteligenci může umět významně podpořit objevy v mnoha oborech, kde hrají důležitou roli úkoly spojené s klasifikací a predikcí.
· Podle zjištění autorů může mít další vývoj v této oblasti dopady na management a organizaci inovací i na politiku inovací a konkurenceschopnosti.
- Sítě globální výroby, přímé zahraniční investice a dodavatelské vztahy na integrovaných periferiích automobilového průmyslu
· Článek poskytuje poznatky o vlivu přímých zahraničních investic automobilového průmyslu na regionální rozvoj na Slovensku.
· Dále analyzuje kvantitu a kvalitu vazeb dodavatelů prostřednictvím průzkumu a rozhovorů s automobilovými firmami.
· U autorů přetrvává záporný postoj k přínosům vazeb mezi zahraničními dceřinými společnostmi a tuzemskými firmami, které podkopávají potenciál pro přenos technologií a znalostí.
- Pobídky politiky soudržnosti pro spolupráci v průmyslovém výzkumu. Hodnocení předchůdce programu inteligentních specializací
· Studie hodnotí dopad programu spolupráce v oblasti Kolaborativního průmyslového výzkumu (CIR), který považuje za předchůdce strategie inteligentní specializace v Itálii v programovém období 2007-2013, na investice podniků, přidanou hodnotu a zaměstnanost.
· CIR zapojoval konvergenční regiony v Itálii, šlo o jihoitalské regiony zaostávající za zbytkem země, jimž byla poskytnuta jedna miliarda eur pro místní příjemce na inovační spolupráci.
· Z výsledků vyplývá, že program byl celkově neúspěšný při stimulaci buď investic, přidané hodnoty nebo zaměstnanosti.
· Ke zlepšení výsledku nepřispěl kolaborativní rozměr s výjimkou partnerství s univerzitami. Naopak některé pozitivní výsledky byly zaznamenány u technicky nízce rozvinutých odvětví.
- Diverzifikace evropského průmyslu – diferencovaná role příbuznosti
· Dokument zkoumá strukturu průmyslové diverzifikace napříč 173 evropskými regiony, analyzuje roli související s průmyslem – tedy jak blízko jsou dvě odvětví z hlediska technologického obsahu a požadavků na kvalifikaci – a inovační kapacity v utváření procesu.
· Bylo zjištěno, že vývoj struktury odvětví je závislý na dané cestě a že vznik nové specializace v oboru je pozitivně spojen s její spojitostí se stávajícími průmyslovými odvětvími.
· Pravděpodobnost vzniku specializace schopné prolomit cestu závisí na regionální inovační kapacitě, která zmírňuje vliv spojitosti.
- Inteligentní specializace, inovační politika a regionální inovační systémy: a co rozvoj nové cesty v méně inovativních regionech?
· Článek vytváří koncepční rámec pro regionální inovační a rozvojové politiky založené na strategiích inteligentní specializace a přístupech regionálních inovačních systémů.
· Strategie inteligentní specializace se zaměřují na vytvoření nové cesty rozvoje, která závisí na odvětvovém složení místní ekonomiky, její absorpční kapacitě a síti napříč aktéry v oblasti inovací.
· Tvrdí se, že nesouvisející "cesta-lámání " specializace může být dosaženo i méně rozvinutými a inovačními regiony, pokud politika a přístup zdola nahoru může mobilizovat aktéry v oblasti inovací, aby umožnily uplatňování nových technologií na stávající činnosti.
- Podmínky pro produktové prostory
· Tento klíčový dokument představuje originální příspěvek k pochopení nerovnosti v rozdělování příjmů a růstu tím, že spojuje hospodářský růst se schopnostmi země diferencovat její ekonomiku.
· Schopnost posunu k novým produktům a činnostem je silně určována souvislostmi mezi stávajícími dovednostmi a znalostmi a těmi, které požadují nové produkty.
· Analýza s použitím teorie sítě a historických údajů odhaluje, že ekonomiky specializované na činnosti v jádru sítě se snadněji přesunou k vyššímu podílu produktů a sektorů vzhledem ke stěžejnosti poznatků a dovednostem.
· Chudší ekonomiky jsou ty, jejichž vlastní specializace se nachází na periferii sítě a méně souvisí s jádrem. Pro dohnání nejbohatších ekonomik by bylo zapotřebí učinit dlouhý skok.