Podporu nachází financování disruptivních inovací

Rychle se měnící návrh příštího rámcového programu vyzdvihuje Makronův plán „disruptivních“ inovací a překlenování rozdílů, které ve výzkumu panují mezi východní a západní částí EU. EK viditelně usiluje o rozšíření politické podpory pro příští rámcový program, a proto začíná přicházet s nápady týkajícími se tzv. disruptivních inovací a výzkumné spolupráce, na které by největší členské státy mohly slyšet. Disruptivními inovacemi se rozumí radikální změna technologie, která překonává a vytlačuje technologii stávající, neboli činnost, během níž se vytváří nový trh aplikací jiných hodnot, které ve svém konečném důsledku dohání trh existující.

Z nejnovější prezentace EK na toto téma je patrné, že rámcový program, jež bude zahájen v roce 2021, by mohl zahrnovat také nový úřad pro financování disruptivních inovací. Dost možná bude kladen na část s názvem „Šíření excelence“, která vychází z výzev východoevropských členů, aby bylo více prostředků vynakládáno na podporu vědeckých a technologických kapacit v EU.

Návrhy obsažené v prezentaci nejsou právně závazné a budou se ještě měnit, komisař pro výzkum Carlos Moedas je proto zatím nechce komentovat. Přesto ale ukazují na intenzivní práci bruselských úředníků na návrzích – celounijní plán rozpočtu musí být předložen do 30. května. Přání východoevropských členů patrně nebudou zcela zohledněna v důsledku plánovaného odchodu Británie.

Jeden z návrhů se týká i nové struktury Evropské rady pro inovace, která by od roku 2021 mohla být změněna reorganizací již fungujících finančních zdrojů programu Horizon 2020 do dvou hlavních nástrojů: první, tzv. EIC Pathfinder, by přijímal návrhy od všech právnických osob včetně vysokých škol a uděloval by granty do výše pěti milionů eur. Výsledkem této podpory by byly nové startupy nebo obchodní plány. Druhý, EIC Accelerator, by pomáhal rozšiřovat vyvíjené produkty s pomocí firem s podporou na míru navržených grantů, půjček a kapitálu. Finanční podpora by dosahovala až 30 mil. eur, vyplácených v tranších. K partnerství na projektech by bylo možno přizvat banky, firmy s rizikovým kapitálem a subjekty veřejných inovací.

Za část činnosti EIC by mohl dále nést odpovědnost Evropský úřad pro malé a střední podniky, který odpovídá i za oblíbený Nástroj pro MSP (SME Instrument), přičemž je možná změna názvu na Výkonný evropský úřad pro disruptivní inovace. Zřízení úřadu tohoto typu navrhl loni v září francouzský prezident Macron za účelem podpory technologií a jejich vstupu na trh. Jeho návrh však počítal s úřadem na mezivládní úrovni, jež by nespadal pod EK. Komisař Moedas oproti tomu prosazuje zachovat úřad pod EK a argumentuje přitom tím, že stabilní financování úřadu zaměřeného na excelentní vědu a výzkum musí fungovat na unijní úrovni.

Prezentace se také podrobněji zaměřuje na šíření excelence ve vědě. V současné době vynakládá EU miliony eur na iniciativy jako teaming a twinning, jež se snaží podpořit a zvýšit vědecké kapacity v nejchudších regionech unie. Populární twinningové schéma například umožnilo, že elitní ústav jako německá Společnost Maxe Plancka spojil své síly s méně financovaným polským ústavem a společně financují činnost polských výzkumných týmů. Teaming zase představuje možnost, aby dvě země společně předložily Evropské komisi byznys plán týkající se nového nebo modernizovaného výzkumného centra v chudší z obou zemí.

Prezentace ale zahrnuje také další iniciativy, které v šíření excelence nehledí na rozdíly mezi východem a západem unie. Jedná se například o návrhy na reformu a podporu systému výzkumu a inovací nebo o návrh s názvem „Věda, společnost a občané“.

EK se nachází pod politickým tlakem, aby více podporovala možnosti pro členské státy s nižším výkonem, a zároveň aby udržela stěžejní zaměření na oceňování špičkové kvality. Evropská schémata jako je program rozšiřování účasti musí podle ministrů odpovědných za výzkum pokračovat a měla by být navíc ještě posílena.

Problém rozdílů ve výzkumu na východě a západě EU je obecně uznáván. V 7. rámcovém programu v letech 2007-2013 obdržely nejnovější členské státy pouhá 4% celkové podpory, která šla na výzkum. V nyní probíhajícím Horizonu se toto procento zvýšilo o pouhé čtyři desetiny. Největší částky jsou doposud do výzkumných ústavů a firem ve Velké Británii, Německu, Francii a Nizozemí.

Další výzkum podle unie zaslouží také „globální výzvy“. V této souvislosti se hovoří o pěti oblastech – zdraví, inkluzivní, odolná a bezpečná společnost, digitalizace a transformace průmyslu a služeb, klima, energetika, mobilita a přírodní zdroje. Pod těmito obecnými termíny se skrývají již známá témata výzkumu – infekční nemoci, uhlíkově neutrální města, odolnost vůči katastrofám, význam údajů ve zdravotnictví a další. EK již dříve uvedla, že některé z těchto výzev mohou být řešeny v rámci nových misí.

EU hledá možnosti rozpočtu po roce 2020

Evropští lídři budou příští týden jednat o tom, jak zajistit, aby priority, stanovené na setkání v září 2016 v Bratislavě a přijaté díky římské deklaraci loni v březnu, mohly být odpovídajícím způsobem financovány a uskutečněny. Oby prvky, tedy určení společných priorit a zajištění jejich implementace Evropskou unií, jsou nerozlučné.

Evropská komise se nyní snaží vyčíslit finanční dopad různých možností, které mají vyvolat diskusi a poskytnout rozumný faktický základ pro budoucí důležitá rozhodnutí. Pokud se například vedení jednotlivých států dohodnou na splnění často slibovaného závazku zlepšit ochranu vnějších hranic EU, znamenalo by to v příštích sedmi letech náklady ve výši 20 až 25 mld. eur, a navíc ještě 150 mld. eur za celý unijní systém správy hranic. Každá politická priorita – Evropská obranná unie, podpora mobility mladých lidí nebo například digitální transformace a výzkum a vývoj, potřebují ke své realizaci náležitou finanční podporu.

V nadcházejících měsících, nejpozději počátkem května, předloží EK věcný návrh příštího dlouhodobého rozpočtu EU. Mezitím budou její zástupci naslouchat názorům všech zúčastněných subjektů, které se k záležitosti mohou vyjadřovat prostřednictvím veřejných konzultací o prioritách EU, zahájených letos v lednu.