Léčba rakoviny, včasná diagnostika demence a internet v oceánech

Středobodem 9. rámcového programu bude deset projektů, které mají inspirovat veřejnost a spojit evropský výzkum a vývoj. Na konferenci Science Business bylo počátkem září oznámeno deset výzkumných záměrů, podle nichž se výzkum po roce 2021 zaměří na demenci, obezitu a digitalizaci oceánů. V této souvislosti se hovoří o „moonshot“ projektech, tedy projektech „vyslání kosmické lodě na Měsíc“. Podle komisaře pro vědu a výzkum Carlose Moedase má být právě „moonshot“ metaforou příštího rámcového programu, který od roku 2021 nahradí nyní běžící Horizon 2020. Termín „moonshot“ použil v roce 1961 prezident J. F. Kennedy, když volal po vyslání člověka na Měsíc a jeho bezpečném návratu, což se uskutečnilo o osm let později.

Podle Moedase chce veřejnost slyšet o něčem povzbudivém a inspirujícím, což není případ, kdy se investuje do materiálů nebo obnovitelných zdrojů. „Tomu lidé na ulici moc nerozumí. Když jim řekneme o mapování mozku, zeptají se, k čemu to je. Lidé se spíše ztotožní s něčím jako sestrojení letadla na elektrický pohon“, uvedl. Příklady velkých výzkumných projektů, jimž by se 9. rámcový program mohl věnovat, jsou uvedeny v červencové Lamyho zprávě – jde například o to, aby do roku 2030 byla Evropa bez plastového odpadu, porozumění fungování mozku rovněž do roku 2030, do stejné doby umět vyrábět ocel bez uhlíku a do roku 2034 dokázat, aby přežili tři ze čtyř pacientů s rakovinou.

Boj s rakovinou

Evropská komise brzy zahájí veřejnou konzultaci, během níž chce nashromáždit další nápady. Podle Moedase je třeba zformulovat deset vizí, a bylo by skvělé, kdyby se dvě nebo tři z nich podařilo splnit. Takové projekty mají vést k pokroku v řešení zdánlivě neřešitelných věcech. Vzorem může být „válka s rakovinou“, jak ji v roce 1971 vyhlásil prezident Nixon. Po 46 letech tento boj stále pokračuje, ale úmrtnost na rakovinu klesla a v léčbě některých druhů onkologických onemocnění byly zaznamenány velké úspěchy– jmenujme například lymfom, leukémii nebo rakovinu střev. „Můžeme si stanovit cíl, jehož nikdy nedosáhneme,“ uvedl Moedas. „Když Nixon přišel s myšlenkou vyléčit rakovinu, nedosáhl toho, ale jeho program měl velký vliv na léčbu AIDS. Takže někdy velké úkoly nedojdou tam, kam jsme původně chtěli, ale to je v pořádku.“

Celá myšlenka „moonshot“ projektů však budí i skepsi. Zatímco mise Apollo měla jeden jasně měřitelný cíl, totéž nelze čekat v případě léčby tak komplikované nemoci jako je rakovina. Přistát na Měsíci bylo něco jiného než řešit komplikované věci, ozývá se z vědeckých kruhů. Další otázkou může být výměna politiků, kdy není jasné, zda při novém obsazení funkcí budou dodrženy staré sliby. Kritici navíc uvádějí, že celá myšlenka navíc příliš nezapadá do toho, jaký výzkum a vývoj EU financuje – jde do velké míry o průmyslový výzkum, a z technologie pro tovární roboty lze těžko udělat další inspirující misi Apollo.

Léčba demence

Jedním z hlavních úkolů by mělo být také dosáhnout rychlejší diagnostiky demence. Tu nelze vymýtit, ale lze ji včas diagnostikovat a zpomalit. Změny v mozku lze podchytit dříve, než se příznaky naplno projeví. Bylo by možné zkoušet léky v dřívějším stádiu nemoci a mohly by být zavedeny nové videohry, které otestují časné příznaky. A zpoždění symptomů o pět let bude znamenat méně utrpení a nižší náklady.

Snižování obezity

Tento úkol by vyžadoval přímé programy prevence. Vicekancléřka Karolinska Institutu Karin Dahlman-Wrightová uvedla, že jejím cílem je snížit míru obezity o 90% - nikoli o 100%, což by byl nereálný cíl. Podle studie WHO o nárůstu obezity mezi dětmi a mladistvými stráví děti až 60% času vsedě bez pohybu a to vše zvyšuje riziko srdečních onemocnění, diabetu a rakoviny. Programy prevence proto musí zahrnovat více pohybu a cvičení. Je třeba zpřístupnit mládeži sportovní aktivity a uzpůsobit města možnostem chůze. Je třeba přijmout opatření s dopadem na každého, nikoli jen na malou část populace.

Vysokorychlostní internet v oceánech

Nejvíce technicky zaměřené doporučení podal Lisandro Benedetti-Cecchi, zástupce rektora pro evropský a mezinárodní výzkum a profesor ekologie na univerzitě v Pise. Ten navrhl internetové pokrytí oblastí, kde není WIFI ani GPS – v oceánech. Jedním z možných způsobů řešení je položení optického kabele nebo měděných drátů, ale možná věda přijde s novým způsobem, jak komunikovat s ponorkami, roboty a dalšími podmořskými zařízeními. Existence podmořského vysokorychlostního internetu by rozšířila znalosti života v mořích. Podle Benedetti-Cecchiho má lidstvo podrobnější mapy Marsu než mořského dna. Na porozumění životu ve vesmíru vynakládáme větší prostředky než na poznání života v oceánech, podotkl. Tato mise by také mohla inspirovat novou generaci výzkumníků.