Škrty ohrožují i program Horizon 2020

V Evropské unii probíhají v současné době spory ohledně rozpočtu obecně a také ohledně dalších prostředků na vědu a výzkum po roce 2020. Evropská rada schválila 4. září stanovisko k unijnímu rozpočtu na rok 2018. Prioritou bude růst a pracovní místa (přes 122 mld. Eur) bezpečnost a řešení migrační krize a dostatek prostředků má být vyčleněn na pokrytí nepředvídaných potřeb. V několika oblastech a programech je nutné počítat se škrty, což se týká i Horizonu 2020, který by dle návrhu měl dostat o půl miliardy Eur méně oproti původnímu návrhu. Škrty souvisí s deficitem, způsobeným odchodem Británie, která je po Německu druhým největším přispěvatelem. Brexit způsobí ztrátu 16% celkového rozpočtu EU, což je kolem 10 až 11 mld. Eur ročně.

Komisař pro výzkum Carlos Moedas usiluje o to udržet rozpočet ve výši 77 mld. Eur nebo jej i navýšit. 6. září, dva dny po rozhodnutí Evropské rady, vyzval vědce, aby se obrátili na své vlády se stížností a připomněli význam výzkumu pro Evropu, která má stát včele vývoje a inovací. Jak komisař uvedl, 8% na vědu je málo, ať je celková částka jakákoli, a zmínil zemědělství a regiony, které dohromady pohltí celých 72%. Moedas se chce také obrátit na ministry odpovědné za finance a vědu. Zmínil také skeptický postoj nové americké administrativy k výzkumu změn klimatu, což může být pro Evropu příležitostí zaujmout v této záležitosti vedoucí roli. Nejde však jen o USA – Moedas uvedl, že i v evropských zemích je často vědě věnována malá pozornost, což by rád změnil, a vyzval jejich představitele, aby se chopili příležitosti.

Evropská rada v červenci navrhla snížit celkový rozpočet o 1,7 mld. a rozpočet na výzkum na příští rok o téměř půl miliardy Eur poté, co EK v květnu předložila návrh rozpočtu ve výši 160,6 mld. Eur. Někteří europoslanci poukazují na to, že program Horizon 2020 má být zasažen nejhůře i přes zřejmou úspěšnost svých projektů. Rada dále navrhuje snížit prostředky pro satelitní programy Galileo a Egnos o 46 milionů, o 33 milionů méně má být přiděleno projektu jaderné fúze ITER a škrty se dotknou i programu Copernicus, který by dostal o 20 milionů Eur méně. Takovéto snížení může vážně ohrozit již probíhající projekty včetně zakládání nových znalostních a inovačních společenství Evropským technologickým a inovačním institutem, navíc hrozí, že soukromé firmy mohou vzhledem ke škrtům pozastavit své investice.

Moedas má ve věci výše rozpočtu pro vědu oporu nejméně ve dvou dalších komisařích. Evropský komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger se již koncem července vyslovil pro to, aby byl výzkum ušetřen jakýchkoli škrtů a zdůvodnil to tím, že výzkum a investice jsou rozhodující pro další ekonomický růst EU. Také viceprezident EK Jyrki Katainen se vyslovil pro více prostředků pro vědu a výzkum, bez upřesnění jejich výše.

Do poloviny roku 2018 má EK zveřejnit návrh rozpočtu v řádech trilionů Eur pro příští období od roku 2021, a podle Oettingera neexistuje žádná záruka toho, že by se jakýkoli program mohl vyhnout škrtům. Kdyby však byla možnost rozhodování ovlivnit, ušetřil by snižování výdajů právě výzkum. Moedase v této záležitosti podpořil také Pascal Lamy, který ve své zprávě publikované v červenci rovněž obhajoval dvojnásobné výdaje pro vědu a výzkum v příštím rámcovém programu. Aby se tak stalo, bylo by však nutné vzít prostředky určené na jiné programy a naopak přispěvatelé jako Německo, Nizozemí nebo Švédsko by museli Bruselu posílat větší částky, případně by EU musela zavést nové daně (finanční a ekologické). Více financí by mohl přilákat nový obranný výzkum.

Stále existuje možnost, že Evropský parlament přijme do 26. října určité změny. Stane-li se tak, bude po 31. říjnu následovat třítýdenní dohodovací období a shoda mezi ER a EP by měla být dosažena do 20. listopadu.